...doneste si domov kúsok Afriky...

Jak předcházet nemocem u Tropheusu

06.09.2011 11:07

Toto aktuální téma je dosti diskutované a to mne přivedlo na myšlenku napsat článek, který se zaobírá zdravotními problémy těchto endemických cichlid.Základem jak předejít nemocem u těchto ryb je dodržování určitých pravidel v chovu. Rybám musíme zajistit takové podmínky, jako mají ve své domovině.

Voda: Je důležitá součást kvalitního a zdravého života ryb. Není snadné udržet chemismus vody na takových hodnotách, jako jsou v jezeře.

Důležité je kontrolovat hodnoty dusíkatých látek jako je No2 (dusitany) No3(dusičnany). Pokud mají tyto chemické látky nepřiměřenou koncentraci, mohou být příčinou vzniků různých nemocí. Ve vodním prostředí s vyšší koncentraci těchto látek se rozmnožují různé formy protozoárních organismů.

Proto je důležité dodržovat dusíkaté látky v nízkých koncentracích. Častá výměna vody, používat kvalitní krmiva. Určitý počet ryb, který se odvíjí od velikosti chovné nádrže. Další faktor je mít stabilní hodnoty pH 7,5-8,6.

Tyto hodnoty jsou dostačující, nedoporučuji je zvyšovat!! Pokud se o to pokusíte, může to mít nezvratné následky.

Teplota vody u ryb, jako poikilotermních organismů, má na rychlost metabolismu rozhodující vliv. Každý druh má určité teplotní optimum tj. rozmezí teplot, při kterých probíhají metabolické procesy rychleji.

Etologie: Další součásti pro kvalitní a zdraví život ryb jsou sociální vazby.

Tropheusové jak známo žijí v početných skupinách. Tomu nasvědčuje i jejich chování. Pokud bude skupina malá nebo nedostatečně zastoupená svým druhem. Je dosti pravděpodobné, že vlivem silnějších jedinců a následným agresivním chováním mohu vznikat stresové situace. Často jsou slabší jedinci napadání a dochází k závažným poraněním kůže a ploutví. Může také dojít k úhynu následkem špatné kondice ryby. Určení správné osádky je alfou a omegou úspěšného chovu Tropheusů, potažmo předcházení onemocnění. Napodobení relativně řídkých (vzhledem k prostoru) hejn v jezeře je diskutabilní a v akváriu obvykle nefunguje. Stresu v akváriu paradoxně předejdeme „řízeným přerybněním“ osádky v nádrži, kdy se jako optimální jeví minimální zarybnění 1 ryba na 10 litrů. Takové hustotě ryb musí samozřejmě odpovídat pravidelná a dostatečná výměna vody (min 50%, lépe více). V hustém hejnu je stres naprosto minimální. Jeho eliminace je kardinálním předpokladem předcházení zdravotních problémů u Tropheusů všeobecně.

Potrava: V přirozeném ekosystému konzumují ryby rodu tropheus zooplankton,fytoplankton -dominantními složkami fytoplanktonu jsou řasy, sinice (cyanobakterie) a někteří fotosyntetizující prvoci.. Tedy v jejich jídelníčku převažuje rostlina potrava bohatá na balastní látky. Pokud nebudeme dodržovat potravní nároky chovaného druhu, způsobíme rybě zdravotní komplikace zažívacího traktu. Pro vypuštění nových Tropheusů do akvária je vhodné dva až tři dny vůbec nekrmit. S krmením začít až se ryby v nádrži sociálně „usadí“.

Krmení musí být vyváženo a obsahovat zdroj vitamínů a minerálů. Doporučuji se vyvarovat granulovaných krmných směsí, které mohou způsobovat vážné poruchy trávení a nafouknutí dutiny břišní.

Juvilejní stádia tropheusů je nutné krmit převážně řasou s malým doplňkem zooplanktoních organismů -například cyklops (buchanka). Příznivě tak působí na zdraví růst a vývoj mladých jedinců. Rychlost příjmu potravy, jejího trávení a metabolických procesů v organismu ovlivňuje řada faktorů. Jsou to zejména:

- teplota vody

- obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě

- délka dne a intenzita slunečního svitu

- kvalita a složení potravy

- množství přijaté potravy

- denní a roční doba

- věk ryby

Anatomie: Ústa jsou tvořena horní a dolní čelistí. U rodu tropheus jsou charakteristická spodní ústa.

Spodní ústa- horní čelist je delší než dolní. Spodní ústa jsou typická pro ryby žijící převážně u dna, u nichž převažuje bentická a rostlina potrava.

Jejich ústa jim tak umožňují seškrabováni řasy, kterou se převážně živí.

Stavba těla – Tělo na spodní straně mírně kýlovité je robustní typické pro tento druh. Hlavová část je klenutá tzv. klabonosá.

Trávicí ústrojí- Je uzpůsobeno pro příjem rostlinné stravy. U tropheusů se v trávicím traktu nenachází žaludek. Je to dáno vyústěním žlučového váčku (žluči). Žluč upravuje pH v trávicí soustavě na neutrální až slabě zásadité. Za jícnem mají rezervoár potravy, který se označuje žaludková rozšířenina střev (bulbus intestinalis). Anatomicky připomíná žaludek, ale funguje jako střevo. Při trávení se neuplatňuje trávicí enzym pepsin

Ploutve: P- pinnae pectorales (prsní), V-pinnae ventrales (břišní), D- pinna dorsalis (hřbetní), C- pinna caudalis (ocasní),A-pinna analis (řitní).

Rodové zařazení: : Kmen-Strunatci, Třída-Paprskoploutví, Řád-Ostnoploutví, Čeleď-Vrubozubcovití.

Diagnostika- Nejzákladnější poznatek o tom, že s rybami není vše v pořádku je ten, že ryba přestane přijímat potravu, straní se mimo ostatní jedince, může být apatická, nekoordinovaně plave, ztrácí únikový reflex, zrychlené dýchání,dermatické změny na povrchu kůže, parazitózy atd.

Další příčiny- Voda,Teplota, Kyslík

Nemoci- Popis častých onemocnění rodu Tropheus.

Parazitární- Kryptobióza.

Kryptobióza je onemocnění, které se může vyskytnout u tropheusů, ale v praxi se s ním setkáváme pouze ojediněle u plůdku ryb, zejména u raných stádií oslabených jinými vlivy (silné oslabení kondice, organické znečištění vody a další). V naších podmínkách byla diagnostikována u raných jedinců býložravých ryb.

Původce: Bičíkovec Cryptobia branchialis.

Příznaky: Projevují se při silné masivní infekci, kdy je znemožněna výměna plynů mezi organismem a jeho prostředím. Dochází k příznakům dušení a k acidóze u plůdku ryb. Je možné pozorovat změny chování, ryby přestávají přijímat potravu, vyhledávají vodu z vyšších koncentrací kyslíku.

Patologické změny na kůži a žábrách nejsou příliš nápadné.

Terapie: K likvidaci silných nárostů kryptoví na povrchu těla a žaber často postačuje snížit organické zatížení vody a množství organického detritu (častým odkalováním nádrže). V případě, že toto opatření není účinné, je možné použít dlouhodobou koupel v akriflavinu.

Hexamitóza a spironukleóza-

Hexamitóza je poměrně časté onemocnění ryb, také se k ní řadí častá nemoc Spironukleóza.

Původce onemocnění: Bičíkovec Hexamita salmonis. Má kapkovitý tvar těla.

Tělo je opatřeno 8 bičíky, z nichž 6 vychází volně z předního konce těla, 2vedou tělem k zadnímu konci, odkud vybíhají ven. Hexamitóza je parazit který, cizopasí ve střevě, zvlášť v jeho zadní části, ve žlučníku a žlučovodech. Nepřichycuje se ke stěnám orgánů, ale plave v jejich obsahu. Rozmnožuje se dělením. Po upuštění hostitele s výkaly vytváří cysty. K další infekci dochází těmito cystami alimentární cestou. Cizopasníci nejsou závislí na teplotě vody, onemocnění proto probíhá v různých ročních periodách. Masivní infekce jsou zjišťovány u oslabených ryb. Normální hostitele Spironucleus elegant jsou různé druhy žab, u nichž cizopasí rektu a z nich přechází na ryby. U ryb žije ve střevě. Morfologická stavba a způsob života tohoto parazita jsou v podstatě shodné s příslušníky rodu Hexamita.Od rodu Hexamita se liší mimo jiné protáhlými jádry.

Příznaky onemocnění: Silná hexamitóza a spironukleóza jsou charakterizovány poruchami trávení, což má za následek snížení přírůstků, celkovou vyhublost a úhyn. Průběh onemocnění je většinou subakutní až chronický. Projevuje se poruchami plavání, nemocné ryby se otáčejí kolem své osy, přestávají hltavě přijímat potravu, jsou apatické, oddělují se od hejna a postávají u horních partií akvária. Únikový reflex zůstává dlouho zachován. U plůdků dochází k masivnímu úhynu u starších ryb je úmrtnost menší. U ryb s masivní infekcí jsou žaludek a střevo naplněny nažloutlou, huspeninovitou tekutinou a jejich stěna má nastříkle krevní cévy. U akvarijních ryb působí silná infekce průjmová onemocnění. Pozorujeme dlouhé nitkovité průhledné výkaly. Jedná se o střevní výstelku, kterou poškozuje parazit.

Terapie: Účinná je léčba přípravkem na bázi metronidazolu Entizolem, který se podává se smícháním krmné směsi. K tlumení hexamitózy a spironukleózy lze tento preparát použít i ve formě dlouhodobé koupele. Proti těmto protozoózám je také účinný dimetriazol podáván v krmivu.

Prevence: Nejdůležitější preventivním opatřením je znemožnění přenosu původce (cyst) do akvárií, ať již napadenými rybami nebo vodou.

Důležité je také při nákupu ryb být opatrný a raději po přínosu domů použít na 5-7 dní karanténí akva .Také používat kvalitní krmiva a krmit ryby takovou stravou aby u nich nevyvolala střevní potíže.

Léčba: Humánní přípravek Entizol. Je možné použít jej v koncentraci 4 mg/l po dobu 2 až 3 dnů. Metronidazol se vstřebává přes žábry a vytváří v krvi terapeutický účinnou koncentraci k likvidaci cizopasných bičíkovců. Koupel se užívá zejména v chovu akvarijních ryb.

Poškození ryb vyvolané nálevníky – ektokomenzály

Na zdravých rybách jsou přítomní v malém množství, při oslabení ryb se však za příhodných podmínek mohou masově namnožit. Na plůdku a zvláště na raném stádiu plůdků oslabeném jinými stresujícími vlivy se mohou vyskytovat silné nárosty těchto nálevníků. V těchto případech nálevníci zůstávají ektokomenzály, tzv. že se živí organickými látkami z okolní vody. Na povrchu těla hostitele však dráždí buňky kůže a žaber. Mohou tak zhoršovat celkový špatný zdravotní stav hostitele a navíc zamezují výměně plynů mezi organismy prostředím.

Následkem toho dochází k acidóze a k dušení napadeného plůdku. Mezi tyto nálevníky patří nejčastěji zástupci rodů- Capriniana (syn.Trichophrya), Apisoma a Ambiphrya. Z povrchu těla lze tyto nálevníky odstranit antiparazitárními koupelemi.

Na závěr:

Už od pradávna platí, že nepoznanou chorobu nelze léčit. Pochopitelně nastávají situace, kdy "samoléčba" neznámého onemocnění "zabere" a ryby se podaří vyléčit. Často se však aplikací těchto prostředků udělá více škody než užitku. Hlavním problémem bývá narušení citlivé rovnováhy ekosystému v nádrži aplikací chemikálií. Základním pravidlem proto je, izolovat nemocné jedince a přelovit je do tzv. karanténní nádrže. Velkým nešvarem je aplikace pokoutně získaných antibiotik. Antibiotika jsou účinná pouze na bakteriální onemocnění a vždy by se měla aplikovat až po zjištění citlivosti konkrétního bakteriálního kmene na konkrétní antibiotikum!!

Pokud se nemocné ryby léčí odděleně konkrétně u rodu Tropheus, je veliké riziko vrátit uzdravenou rybu nazpět do skupiny!!!!. Jelikož ji skupina nemusí přijat nazpět a tím rybu vystavíme enormní stresové situaci. Doporučuji léčit celou nádrž a tím odstraníme jisté rizika latentně nemocných ryb a stresu.

 

*článok zverejnený s láskavým zvolením môjho kamaráta Petra Birsáka alias Pietra

MI © 2010 Všetky práva vyhradené.

Vytvorte si web stránku zdarma!Webnode